Krize po evropsku
phpRS
Dnešní datum: 12. 12. 2017  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Ke stažení :: Odkazy  
Hlavní menu


Návštěvy
TOPlist

Video
Jen pro porovnání...




Jen tak...
Filosoficko-policejní:

Jde takhle policista po ulici a říká si:" myslím, tedy jsem!" a zmizel.

Jeden homofóbní:

Nejnovějšími průzkumy bylo zjištěno, že naprostá většina současných dívek by brala chlapce který je galantní, slušný, hezký, milý, pozorný, vhodně oblékaný a nemluví sprostě.

Problém je jen v tom, že takový chlapec, ...který je galantní, slušný, hezký, milý, pozorný, vhodně oblékaný a nemluví sprostě, již většinou chlapce má.

A ještě policejní z Anglie:

Policista příjde do knihovny. Knihovnice se otočí od registratury a ptá se: "co se stalo, pane? Jste zde služebně nebo začalo pršet?"

Elektronická pošta
pro magazín Vevetečky
redakce@vevetecky.cz

Nové články

Ostatní texty

* Krize po evropsku

Vydáno dne 16. 02. 2010 (1978 přečtení)

Asi jsem se nějak zasekl v čase, nebo co, ale rád vzpomínám v dobrém na bělovlasého pana děkana z Králova Pole od Nejsvětější Trojice, který nás měl na přípravu k prvnímu přijímání.

Byl to už postarší pán a jen s vypětím všech sil snášel naše „vandrování“ do svých teologických přednášek. Měl na to ovšem svůj metr. Kdo řečnil příliš nahlas, tomu přičinil takový lepanec, až se mu zatmělo před očima. Jen jednou jsem si dovolil stěžovat svému otci. Naivně jsem totiž očekával, že táta se zvedne a půjde panu děkanovi vyčinit stejně jako tuhle školníkovi, který mě vykrákal za vlasy proto, že jsem s kamarády - je to hanebné, ale dnes to již mohu říct – močil do okrasných květináčů.

Nešť došlo ke zcela jiné, mnou neočekávané situaci. Můj tatínek se znovu zeptal, zda mě pan děkan opravdu musel uhodit, z čehož jsem vyrozuměl jistou příležitost, a snažíc se jí využít, znovu jsem otci zopakoval notně přibarvenou písničku o bleskové ruce služebníka Božího. V tom se však „otevřela nebesa“ a já dostal tak naloženo, že si to dodnes pamatuji. Nakonec mě můj táta popostrkem hnal před sebou, zazvonil na faru, a dlouho se panu děkanovi omlouval. Po příchodu domů jsem dostal znovu na zadek, musel jsem hodinu klečet v koutě, a zatímco mi maminka žehlila oděv ministranta, musela také odrážet hněv táty, který, nebýt máminy sukně za kterou jsem se operativně schovával, dal by zcela nepochybně volnost své těžké pravačce.

Doba pokročila, a z komže a rochety jsem vyrostl. Pan děkan, stejně jako můj otec, odebrali se někam úplně jinam, takže mě už nemůže přistát nečekaný záhlavec za případnou darebnost. Alespoň ne od nich. Ale stejně, když si myslím, že dělám něco špatného, mám neodbytný dojem, že se někde z pozarohu vynoří rozmáchnutá ruka, která mě řádnou šlupkou popostrčí zpět. Inu, když mi bylo sedm let, bral jsem to jako něco echt ponižujícího. Dnes bych panu děkanovi za takový nápravný pohlavek políbil ruku. Jenže to už nejde.

Podobných nebo úplně stejných mikropřípěhů jsme asi zažili všichni sdostatek. Schovávali jsme se za máminy sukně, když se tatínek rozohnil a pronásledoval nás s největší vařechou na džem. Holt, tito pánové byli pro nás někdo. Totiž morální autority. Řídili jsme se podle nich a jejich jednání jsme přijímali za své, protože jsme věděli, že jsou vedeni zkušeností a hlavně Bohem.

Dnes je ovšem situace zcela jiná. Význam rodiny je popírán, zatímco výchovu by náramně rád převzal neustále bobtnající stát, působící skrze občanská sdružení nebo specializované předměty školní výuky. Děti jsou záměrně indoktrinovány pseudorovnostářským modelem, kde původní systém rodiny je zlehčován až ostrakizován, směřován k zvrácenostem v podobě soužití lidí stejného pohlaví, čímž se salámovou metodou zavádí rádobyhumanismus nové doby, zatímco s užitím medií je většině vtloukán do hlavy postsocialistický styl s parametry absolutního rovnostářství z dílny bruselských byrokratů.

Zrovna předevčírem jsem sledoval pořad s „evropskými parametry“, kde byli vybraní „odborníci“ přizváni ke komentáři fenoménu „neklid mládeže“. Co to u všech rohatých je, ten neklid mládeže? Rádoby odborným komentářem posluhoval bývalý feťák, paní magistra, která si šlapala na jazyk a neustále chybovala ve shodě podmětu s přísudkem, stejně jako bezpohlavní, jakoby počítačem vygenerovaná osoba, která vše uváděla. To jsou ony nové morální autority? A když ne, tak by nám představitelé EU, třeba její prezident, mohli sdělit, kde se ony morální autority nacházejí. Ale vlastně nemusí. Všichni ti, kterým neprší do krku totiž ví, že nic takového aparát EU nedokáže vytvořit ani náhodou. Proto si jako šidítko uplácí různé vědce a zejména pseudovědce, kteří za tučnou dotaci provedou odpovídající, „odborný“ výzkum. Třeba co do neškodnosti, naopak prospěšnosti homosexuality; i když si i vrabci na střeše štěbetají o tom, že právě homosexuální praktiky jsou hlavním šiřitelem HIV, potažmo AIDS.

Existuje tedy vůbec nějaká morální autorita okolo nás, která by nám uštědřila onen „ozdravný pohlavek“? Samo se ví, že ano. Mimořádně humorné nebo plačtivé (to podle toho, jak to kdo bere) je to, že okolo kněze, fary nebo kostela chodíme každý den, čímž hledání sebestředných filosofů a perfidních rájotvorců postrádá smysl. Nikdo nebyl u stvoření světa a proto je bláhové domnívat se, že v pýše lidského rozumu můžeme změnit základ, na kterém tento svět stojí nebo mu porozumět; to vyplívá z fatálně chybného předpokladu „kvantifikace mozků“, jako by moudrost bytněla se čtvercem počtu přítomných oslů, stejně jako se ubohé jalovce v poušti naivně domnívají, že opřou-li se o sebe, přelstí vichřici, která je v další minutě prvním vanem smete.

Stůjž zde otázka, proč má být morální autoritou právě kněz. Je proto hned několik důvodů. Tak za prvé: je to normální a normální je to, co je společností dlouhodobě vyzkoušeno, následně shledáno plausibilním a proto používáno co norma. To je ovšem, užijeme-li termínu logiky, premisa minor. Premisu maior de Super lze shledat v osobě Svatého otce, pro neznabohy, papeže. Prosím, zamysleme se jak dlouho chceme, a zkusme si vybavit jinou celosvětově působící morální autoritu, která se bere za důstojnost člověka. Já tedy o žádné jiné nevím. A protože Církev je papež a papež je Církev, nelze oddělit jedno od druhého. Jako důkaz lze podat to, že do Vatikánu „zalétají“ na radu všichni představitelé států, kteří, včetně hlav „pomazaných“, sklánějí svou „budku“ před autoritou papeže. Vždy to tak bylo a bude. I sebranka různých heretiků a schizmatiků musí tuto skutečnost uznat.

Můžeme to vše uzavřít, protože ze svrchu zmíněného lze nahlédnout co způsobuje dlouhodobou krizi. Není to krize finanční – ta je krátkodobá. Částečně se podílí na úpadku i degrese populační. Ta je, řekněme, střednědobá. Domnívám se však, že chybou generální je ztráta přirozených autorit, které mají „naladěnou anténu tam nahoru“.

Budeme si proto muset vybrat, a to tak, že definitivně. Pokud nám bude přes televizní obrazovku kázat morálku bývalý feťák, dáma, která si plete „má dáti – dal“ nebo odborníci placení momentálně vládnoucí garniturou, bude „nepokoj mladých“ narůstat se strmostí, vedoucí až k okamžiku zlomu, za který se už nebude možné vrátit.

Anebo nalezneme to, co jsme nikdy neztratili. Odvraťme se od kartářek, vrzajících stolečků a léčitelů světa, ekonomických rovnic, jejichž počet parametrů nikdo nespočte a nalezněme jistotu. Je to navýsost jednoduché . Stačí říct jen jedno slovo. Věřím.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Martin | Počet komentářů: 45 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Audio
To nejlepší od Šimka & Grossmanna:

Pupák na plovárně ...7,27MB

Exkurze do zoo.........9,79MB


Nejčtenější články

Neexistuji vhodna data!



Nejkomentovanější články

Databáze je prázdná!


Hudební odkazy

Písně z Kancionálu:

322.............3,94MB

Introit 409.........4,80MB

Přijímání 409.........3,51MB

Introit 517.........3,88MB

Přijímání 517.........4,49MB

901.........2,18MB


Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.