Z KATECHISMU KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ

Autor: Martin <martin(at)vevetecky.cz>, Téma: Ostatní texty, Vydáno dne: 24. 11. 2012

Tomáškův katechismus není nic nového. Skoro se nečte a byl s díky vhozen do stoupy k ostatním předkoncilním dokumentům. Na teologických fakultách je potom mnohými pány profersory nahlížen jako něco nepatřičného až směšného - třeba v porovnání se vzletností a filosofickou krasomluvou antropických principů.

Odhlédněmež však nyní od hlavního textu katechismu a zaměřme se naopak na marginálie, které autor přičiňuje ke každé kapitole. Není jimi promlouváno k leckomu; naopak je oslovován přímo čtenář otcovskými ponaučeními, která, s pokorou přijata, na cestu ke spáse vedou. modnakasta

Velice pěkný je třeba doplněk ke kapitole 45. Je přičiněn následně: модна каста 

Když jdeš na mši svatou, je to zrovna tak, jako bys šel na Kalvarii pod kříž, na kterém umírá za tebe Pán Ježíš. Rád, s úctou a se svatou bázní pospíchej proto na mši svatou nejen v neděle a zasvěcené svátky, kdy jsi k tomu povinen pod těžkým hříchem, ale i dobrovolně ve všední den! Ať se nikdy svým chováním při mši svaté nepodobáš vojákům a židům pod křížem! Měj při mši svaté podobnou úctu, zbožnost a lásku, jakou měla pod křížem Panna Maria, apoštol svatý Jan, svatá Máří Magdalena a ostatní svaté ženy. Pěstuj v sobě takové obětní smýšlení, aby ses co nejvíce přiblížil obětnímu smýšlení samého Pána Ježíše. Vytrvale se o to modli. Jen tak se staneš dokonalejším vyznavačem Krista, dokonalejším křesťanem.

Kapitola 44. o svátosti oltářní je komentována následovně:

Navštěvuj často a rád Pána Ježíše v kostele, kde tě očekává v Nejsvětější svátosti oltářní. Je tam přítomen kvůli tobě. Chodívej nejen na mši svatou, ale také na svátostné požehnání. Když jdeš kolem kostela, zastav se u svého nejlepšího Přítele ve svatostánku. On je tam a čeká tě. Je-li kostel zavřený, pozdrav aspoň krátce: „ Chválena a velebena budiž bez ustání Nejsvětější svátost oltářní“.

I odpustky, které kazatelům „nové doby“ nevoní, vysvětluje Tomáškův katechismus následovně:
Získat odpustky znamená: Po odpuštění hříchů získat ještě odpuštění ČASNÝCH TRESTŮ, které zbývají za tyto hříchy. A opět pěkný dovětek pod čarou:

Když získáš odpustky, dosáhneš prominutí mnohých trestů za hříchy, které by tě jinak stihly na světě nebo v očistci. Hleď proto často získávat odpustky! Denně můžeš získat dosti snadno aspoň odpustky neplnomocné, když jsi v milosti posvěcující a máš úmysl odpustky získat. Tak například, když zbožně uděláš kříž se slovy: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen“, získáváš odpustky 100 dnů. Když se při tom pokropíš svěcenou vodou, získáváš odpustky 300 dnů. – Za vzájemný pozdrav: „Pochválen buď Ježíš Kristus… Na věky. Amen“ je 300 dnů odpustků. – Na modlitbu: „Chválena a velebena budiž bez přestání Nejsvětější svátost oltářní“ je 300 dnů odpustků. – Na modlitbu: „Ježíši v Nejsvětější svátosti oltářní, smiluj se nad námi“ je také 300 dnů odpustků. – Kdo jde okolo kostela nebo kaple, kde je přítomna Nejsvětější svátost oltářní a pozdraví ji nějakým zevním znamením, získává 100 dnů odpustků. – Když slyšíš vyslovit jméno Boží nadarmo a na odčinění této urážky aspoň v duchu řekneš: „Budiš jméno Páně pochváleno“, získáš 500 dnů odpustků. – Sbírej horlivě klásky odpustků a jednou na věčnosti budeš mít z toho bohatou sklizeň. Poznáš, jak velký užitek ti přinesly.

pozn: platnost odpustků je podmíněna dle CIC, Caput IV, DE INDULGENTIIS, Can. 996 – §1: “K tomu, aby byl někdo způsobilý získat odpustky, musí být pokřtěný, neexkomunikovaný, ve stavu milosti, alespoň na konci předepsaných skutků“. Nutno doplnit, že stavu milosti posvěcující lze nabýt pouze svátostí smíření.

A na závěr jen výběrem:

Které jsou hříchy do nebe volající?

Jsou to hříchy, o kterých praví Písmo svaté, že volají do nebe o pomstu, to je, že přímo vyzývají Boha, aby takového hříšníka potrestal. Hříchy do nebe volající jsou:

1. úmyslná vražda
2. sodomie
3. utiskování chudých lidí, vdov a sirotků
4. zadržování nebo ujímání mzdy dělníkům

Které jsou hříchy proti Duchu Svatému?

Jsou to hříchy, které zcela zvláštním způsobem odporují milosti Ducha Svatého, a proto obyčejně zamezují obrácení hříšníka. Hříchy proti Duchu Svatému jsou:

1. hřešit úmyslně na milosrdenství Boží (lidé před potopou)
2. zoufat nad milosrdenstvím Božím (Jidáš)
3. odpírat poznané křesťanské pravdě (Židé za časů Pána Ježíše)
4. nepřát a závidět bližnímu milosti Boží (Kain)
5. mít zatvrzelé srdce k spasitelnému napomínání (farao)
6. setrvat tvrdošíjně v nekajícnosti až do smrti (lotr po levici)

K tomu je ti pod čarou prozrazeno:

…I ty vždy pamatuj: Raději zemřít, než těžce zhřešit! A kdybys byl snad tak nešťasten, že bys přece upadl do těžkého hříchu, ihned vzbuď dokonalou lítost nad tímto hříchem, co nejdříve jdi ke svaté zpovědí a v budoucnosti buď opatrnější.
I tobě platí napomenutí, které dal Tobiáš svému synu: „ Po všechny dny svého života měj na paměti Boha a varuj se, abys nikdy nesvolil ke hříchu a nezanedbal přikázání Hospodina, našeho Boha…“.



To vše jsou krásné a skvělé klenoty – diamanty, jejichž spanilý brus můžeme prozatím spatřit jen jako v zrcadle ...


Link na celý Tomáškův katechismus: http://www.vendee.cz/docs/Katechismus_Tomasek_1955.pdf



Zdroj: TOMÁŠEK František; KATECHISMUS KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ; Česká katolická charita; PRAHA 1958